Život našich morčátek

Znáte to?! Dítě si přeje zvířátko/a. Ha, už je to tady. Dřív nebo později by to přišlo. Takže už teď…

Dceři se zalíbila morčata.

Dobře tedy, dostala od Ježíška knížku o chovu morčat, o jejich potřebách, se spoustou obrázků i základních informací. Knížka ležela víc než půl roku někde ve skříňce. Až zas dcera Verča přišla s tím, že by už chtěla ta zvířátka.

Tak si vypsala, co potřebují, co jedí, co se jim naopak dávat nesmí.

Až potom jsme koupili klec, sehnali od truhláře hobliny a jeli jsme pro morčata. Našli jsme chovatele, měl morčata společně s králíky venku v králíkárně. Proč ne, jsou otužilá, zvyklá jíst to, co králík, seno, zeleninu, trošku zrní. Bezva.

Dcerka si vybrala dvě samičky, měly to být samičky……. nebudu vás napínat, samičky to jsou. Máme je už skoro dva roky, miminka nebyla.

Ta trošku menší, šedo-bílá, dostala jméno Marianna. Ta trošku větší černo-oranžovo-bílá dostala jméno Esmeralda. Morčata vyrostla, ale tak to zůstalo, Esmeralda je větší, Marianna je menší. Esminka a Mariánka.

Dcerka jim ráda vyrábí domečky. S taťkou vyrobili dřevěný domek se stříškou, má přízemí a první patro, ten je skvělý a dá se používat opakovaně, dlouhodobě. K tomu jim vždy vyrobí i nějaký kartonový. Dva domky jsou nutností, neb morčata se moc v jednom prostoru nesnesou.

O tom je koneckonců komiks, který Verča nakreslila a já vám ho tu přikládám:

Takže máme veselo.

A ještě veseleji od letošního podzimu, protože…. si jedna paní s naší Verčou domluvila, že její morče Fifinka bude přes zimu u nás. Má svou klec, která je hned vedle klece, kde bydlí Esminka a Mariánka. Je to dlouhosrsté bílo-černé morče, také asi 2,5 leté.

A ukázalo se, že Fifi je morče objednávající všem jídlo. Jak říká Veru, nejméně třikrát denně! (běžně je krmila 2x denně, to už nyní nestačí..).

A jak to probíhá? Vejdete do místnosti a ozve se neuvěřitelně hlasité morčecí pískání a kvíkot. Začne Fifi a přidá se Mari a Esmi, takže trio nepřeslechnete ani náhodou.

No a tak si vás morčata ochočí a třikrát denně je krmíte.

Jednou mrkev, podruhé suchý chléb, potřetí třeba zrní nebo směs pro morčata. Seno mají k dispozici pořád. Jenže ho nemají v krmítku, protože odtamtud to jíst nechtějí. Možná, protože je to moc namáhavé…?

Takže jim dcera nasype nasušené seno z naší zahrady přímo do klece, část snědí, část udupou, z části si udělají hnízdo a průlezky. Není je vidět a to je baví.

Jaké máte zážitky s vašimi morčaty nebo jinými zvířaty vy?

Pokud byste potřebovali veterinární radu ohledně zdraví vašich morčat, můžete mne kontaktovat do veterinární poradny zde.

Hezké dny vám i vašim zvířatům!

Blanka Řehořková a dcera Verča