JÁTRA a jejich onemocnění

V měsíci “ dubnu “ jsou nejvíce ohroženým orgánem

„ játra “

Tuto skutečnost čerpám z tzv. orgánových hodin, kdy v ročním rytmu pravidelně dochází k tomu, že v určitém období dochází k oslabení určitého orgánu. A s obdobím jara a konkrétně měsíce dubna, je spojeno oslabení činnosti jater.

Jak moc jsou játra důležitá pro zvířata? A co zajišťují?

Játra jsou nezbytně nutná pro život.

Jsou hlavním orgánem látkové výměny a metabolismu. Jsou u všech zvířat uložena hned za bránicí. A patří mezi tzv. přídatné žlázy trávicí soustavy (spolu se slinnými žlázami a slinivkou břišní – pankreatem).

Podílejí se na trávení potravy v tenkém střevě, konkrétně v duodenu (dvanáctníku, prvním úseku tenkého střeva). Vytvářejí žluč obsahující soli žlučových kyselin.

Žluč je žlutohnědá tekutina, která se dostává žlučovody do tenkého střeva a zde emulguje tuk na malé kapénky, aby mohl být enzymy lipázami rozštěpen a využit v organismu a s ním i vitamíny rozpustné v tucích.

Žluč spolu s trávicími šťávami, které vytváří slinivka (pankreas) a tenké střevo, rozkládá potravu na tak malé částice, které projdou stěnou střevní do krve.

Epitelové buňky jaterních lalůčků jsou metabolicky velmi aktivní, syntetizují, skladují a přeměňují řadu látek. V játrech se ukládají vitamíny rozpustné v tucích – A, D, E, K a sacharidy jako zásoba energie.

Játra jsou důležitá v cyklu látkové výměny bílkovin, tuků i sacharidů. Při poškození jater (dystrofie, záněty různého původu) dochází k poruchám syntézy bílkovin v játrech, poruchám sacharidového i lipidového metabolismu v játrech. Snadno postupně dochází k tzv. ztukovatění – steatóze jater.

Dále dochází i poruchám metabolismu vody a elektrolytů a v pokročilém stádiu poškození jater vzniká tzv. ascites, zadržování vody v těle.

V játrech se také tvoří některé látky důležité při procesu srážení krve, takže při větším poškození jater dochází i k poruchám krevní srážlivosti.

Detoxikační činnost jater

Játra odstraňují odpadní látky z krve. Do jater vstupuje žilní krev tzv. portální žilou. Ta sbírá krev z žaludku, střeva, sleziny a slinivky břišní. Pro výživu jaterních buněk dodává tepennou krev jaterní tepna. Jaterní buňky zajišťují detoxikaci krve. Jak?

Metabolickými procesy vznikají v organismu zvířat toxické substance, jakou jsou amoniak, porfyriny a puriny, které játra přeměňují na netoxické nebo méně toxické látky a ledvinami jsou vylučovány z těla.

Amoniak je v játrech přeměňován na močovinu, porfyriny na bilirubin a puriny na kyselinu močovou. Krom toho játra mění a odstraňují z organismu i další škodlivé látky endogenního (vznikající v organismu) i exogenního (přijatých z vnějšího prostředí) původu.

Další funkcí jater je důležitost v obranném systému těla. V játrech se nachází největší čás makrofágového obranného systému organismu (MPS – mononucleotic phagocytic system). Systém se skládá z tzv. Kupferových buněk, což jsou přisedlé makrofágy s vysokou fagocytární aktivitou, které odstraňují cizorodý materiál, který se do jater dostal portální žilou z žaludku a střev. Tyto buňky také odstraňují např. staré a poškozené erytrocyty.

Kdy dochází k poškození jaterní tkáně? A jak to poznáte?

Játra mají schopnost regenerace a také existuje velké množství tzv. kompenzačních mechanismů, takže poškození jater se pozná až v případě, kdy je poškozeno více než 70 – 80% jaterní tkáně. A nelekejte se, i v takových případech může dojít k uzdravení, pokud již organismus nemá vyčerpané své rezervy.

U psů je nejčastější příčinou postižení jater sekundární hepatitida, jako komplikace nemocí primárně na jiných orgánech. A nebo se jedná o chronické hepatitidy, často spojené s podáváním léků, které mají vedlejší účinky na játra a ledviny.

U koček se nejčastěji jedná o zánětlivá onemocnění jater, nebo tzv. lipidóza při hubnutí obézních koček.

Podle denních orgánových hodin je činnost jater nejvíce oslabena v době 1. – 3. hodiny ranní (činnost žlučníku 23. – 1. hodina ranní), takže pokud se vaše zvíře pravidelně budí v tomto období a je neklidné, můžete to dávat do souvislosti s postižením, ale již vážnějším postižením jater.

Při klinickém vyšetření jsou s poškozením jater spojeny tyto projevy:

ikterus (žloutenka) na sliznicích spojivek, dutiny ústní

ascites (retence tekutiny v dutině břišní, zvětšené bříško zvířete), případně bolestivost bříška v přední oblasti, kde jsou uložena játra

Veterinář zhodnotí stav i objektivněji, pomocí rtg nebo usg (ultrazvuku).

Zažloutnutí sliznic, zvětšení a bolestivost bříška, nechutenství, případně zvracení nebo další podobné projevy můžete pozorovat i vy jako majitelé sami doma. Určitě v takové situaci jděte se zvířetem k veterináři.

Diagnostika jaterních onemocnění pokračuje odběrem krve a vyšetřením hematologickým a biochemickým. U psů může být poškození jater spojeno s onemocněním leptospirózou nebo virem CAV – 1 (adenovirus způsobující infekční hepatitidu u psů), u koček se může jednat o toxoplazmózu, FeLV (virus leukózy u koček) nebo FIV (virus kočičí imunodeficience).

Při hematologickém vyšetření se může objevit anémie (snížené množství erytrocytů), tromobocytopenie (snížené množství krevních destiček) a je také změněn poměr a množství bílých krvinek.

Při biochemickém vyšetření je důležitá funkce enzymů ALT a ALP, AST a GMT (důležité zejména u koček). Dále se vyšetřují i tzv. funkční parametry, albumin, případně globuliny, glukóza, cholesterol, močovina a bilirubin, jejichž hodnoty bývají u poškození jater změněné.

Jen na vysvětlení ALT, ALP, AST, GMT jsou jaterní enzymy, jejichž aktivita se v krvi zjišťuje při poškození jaterních buněk a tzv. cholestáze (typické pro kočky).

Jaká je terapie jaterních onemocnění?

Určitě je důležitá strava. Cílem je poskytnout zvířeti dostatek živin k regeneraci jater a výživě organismus, ale nepřetížit metabolickou kapacitu poškozených jater. Je velmi důležité krmit zvíře několikrát denně v malých dávkách, poslední v pozdních večerních hodinách. A určitě je důležité, aby zvíře pravidelně potravu přijímalo, nesmí hladovět.

Možností jsou veterinární jaterní diety (konzervy, granule) nebo úprava jídelníčku, pokud zvířeti vaříte nebo krmíte syrovou stravou! Základem jsou kvalitní živočišné bílkoviny, maso, vejce, mléčné výrobky (u masožravců jako jsou psi a kočky).

A dále je potřeba regeneraci jaterní tkáně podpořit medikamentózně (protizánětlivá léčba, infuze, hepatoprotektiva) nebo i s použitím přírodních bylinných preparátů a bylin, tzv. ochranná léčba jater. Záleží na rozsahu postižení a projevech na zvířeti.

Možná vás ještě k onemocnění jater bude zajímat tzv. portosystémový zkrat, nebo-li shunt (PSS). Je to onemocnění známé u psů i u koček. Toto onemocnění je buď vrozené, nebo ale i může vznikat sekundárně v důsledku portální hypertenze (spojená s chronickou hepatitidou nebo chronickou obstrukcí vývodných žlučových cest).

U vrozeného onemocnění se jedná pouze o jeden zkrat, a ten je buď uvnitř jater (intrahepatální) nebo vně (extrahepatální) jater. Intrahepatální zkraty jsou častější u velkých plemen psů, extrahepatální jsou u malých plemen psů a u koček.

Co se v organismu děje – toxické látky se díky PSS dostávají do systémového krevního oběhu. Fyziologicky by portální žilou šla krev do jater, zde dochází k detoxikaci a teprve z jater odchází již krev zbavená toxinů dál do systémového oběhu těla. Pokud je PSS, tak krev játra obejde a toxiny nejvíce ovlivňují centrální nervový systém. Jedná se o tzv. jaterní encefalopatii, na amoniak obsažený v krvi jsou nervové buňky velmi citlivé. Dochází k příznakům občasné slabosti, dezorientace, točení v kruhu, změny v chování, přechodná slepota. Může se přidat i postižení trávicího systému – občasné nechutenství, chronické zvracení atd.

Terapie tohoto onemocnění je chirurgická, provádí se na speciálních pracovištích, po předchozí potřebné diagnostice. Zároveň je důležitá úprava stravy, lehká, kvalitní a výživná strava.

Pokud potřebujete konkrétní radu pro vaše zvíře, můžete mne kontaktovat mailem, nabízím veterinární poradenství.

Přeji hodně zdraví a radosti vám i vašim zvířatům.

MVDr. Blanka Řehořková