Bylinky a jejich blahodárné účinky aneb jak mohou pomoci zvířatům

Sbírání a používání bylin mě zajímalo už od dětství, asi i proto, že jsem vyrůstala na venkově a mamka i babička jejich léčivé účinky používaly, jak pro zevní (obklady, zábaly), tak pro vnitřní (čaje, inhalace) použití. Kolikrát mě inhalace máty a dalších bylin v hrnci pod dekou jako dítě zachránila před zánětem dutin nebo pícháním uší.

Začala jsem se o byliny zajímat, bavilo mě chodit na sběr bylin, kontryhel, kopřiva, hloh, šípek, lípa atd. A na zahrádce mamka i babička pěstovaly meduňku, mátu, levanduli, dobromysl…

Hezky se to doplňovalo. Teď žiji se svou rodinou také na venkově, jen jsme se odstěhovali do jiného místa, do frýdlantského výběžku.

Chodíme s dětmi na byliny, v době jejich květu a sběru, založili jsme bylinkovou zahrádku a sbíráme v době růstu lístky a květy do čaje a na sušení. Na háčcích na trámu v naší chaloupce nám visí plátěné sáčky a v nich jsou uloženy byliny z loňského sběru.

Ty starší byliny dávám pryč, jejich vůně a účinky časem mizí, zkoušela jsem je využít na bylinné koupele, nebo je prostě dáme do kompostu.

Z bylin děláme čaje, nálevy, odvary a dále je používáme a to hlavně začerstva k výrobě olejů (měsíčkový, třezalkový) nebo tinktur (lichořeřišnice a také propolis od včel).

A můžou být byliny prospěšné i zvířatům? Určitě!

Před možná deseti lety jsem si koupila knihu Pavla Váni „Léčení zvířat podle bylináře Pavla“.

Našla jsem zde cenné rady a uviděla jsem, jak velké množství bylin se dá pro domácí i hospodářská zvířata využít.

Vyzkoušela jsem u koček a psů př. heřmánek, měsíček, řepík, starček nebo-li kycol, zejména jako nálevy na vnější poranění a nálev ze světlíku na vyplachování očí při zánětu spojivek.

Mimochodem, znáte starček Fuchsův, nebo – li kycol? Pozor! Nepleťte si to s rostlinou, která je také žlutě kvete a jmenuje se zlatobýl obecný nebo kanadský… Starček Fuchsův roste na kraji lesů nebo v lesích, kde je prosvětlenější mýtina. Loni jsem ho nasbírala víc, a velmi se hodí. Dělám odvar (ještě lepší je nálev, tedy přelít horkou vodou a nevařit) dceři k výplachu úst, neb se jí zanítil zub. A část sušené natě jsem dala kolegovi do práce a on ho používá pro zevní ošetření velké kousné rány u své fenky. Kycol má opravdu silné hojivé účinky. Pozor! Používejte jej pouze zevně (na rány, výplachy, oplachy), má prokázané karcinogenní účinky a k vnitřnímu podání se nedoporučuje.

Později mě velmi oslovil příběh a zkušenosti paní Juliette de Bairacli Levy, které říkali „bylinková Julietta“.

Vystudovala veterinární lékařství, ale to co se naučila ji neuspokojovalo a nedávalo hlubší smysl a tak hledala dál. Cestovala s cikány a nomády a od nich se učila, jak léčit zvířata bylinami a jak žít v souladu s přírodou. Paní Julietta byla první, kdo napsal knihy o holistickém přístupu k léčbě zvířat, „Herbal Handbook for Farm and Stable“ a „The Complete Herbal Handbook for the Dog and Cat. “ Její knihy jsou v angličtině, takže trénuju i cizí jazyk :-).

Paní Juliette ve své třetí knize „Common herbs for natural health“ seznamuje čtenáře s bylinami, které používá a s účinky těchto bylin.

Osobně mám zkušenost s aloe vera. Máme jednu velikou rostlinu doma. A používáme její gel začerstva, na afty v puse, na záněty zubů, na poranění kůže….

A co o aloích píše paní Juliette? Legenda prý praví, že aloe je jediná rostlina, která přišla přímo ze zahrady ráje 🙂 (the Garden of Eden). Aloi lze použít zevně i vnitřně. Vnitřně k léčení zácpy, střevních parazitů, zažívacích potíží, nechutenství. Zevně k ošetření ran, zmírnění bolestivosti, k ošetření vředů v ústech, na vyrážky.

Nejlepší je použít čerstvý gel, pozor! Pouze gel z listů, slupka má projímavé účinky. Nebo se prodává již připravený a konzervovaný tekutý produkt, nebo ve formě prášku.

Samozřejmě se velká část bylin dá užívat i vnitřně.

Např. při zánětu análních žlázek u psů lze podle „bylinkové Julietty“ lze použít odvar z pampeliškových listů nebo z celé rostliny, uvařené lněné semínko a další byliny.

Další možností využití bylin/rostlin pro zdraví zvířat jsou Bachovy květové esence. Jedná se o výluhy květů některých rostlin. Metodu zavedl v r. 1928 Edward Bach v Anglii. Podle něj je většina lidských nemocí způsobena negativním stavem mysli. Proto určil 38 květových esencí, které měly utišit takové stavy a tím vyléčit pacienta. Tato metoda má blízko k homeopatii. A lze její poznatky a účinky velmi dobře využít i u zvířat.

S „bachovkami“ mám také zkušenosti a rozhodně mohou dlouhodobě pomoci na emoční rovině (strachy, úzkosti, agresivita atd.) ke zklidnění a větší harmonii zvířete i v celém sociálním společenství.

Mám osobní zkušenost s britskou kočkou, jejíž majitelka byla nešťastná z jejího chování, útočila na „lidské“ členy domácnosti a nesnášela se s druhou kočkou. Po několikatýdenním užívání Bachových esencí se kočka zklidnila, majitelka to nazvala až letargií (oproti původnímu stavu), kočka je spokojená, žere, pije, chová se zdravě a hlavně neútočí na zvířata ani na lidi!

Tak jsem vám představila bylinky a jejich použití, je velmi různorodé a spoustu bylin lze pěstovat a využívat pro zdraví nás i našich zvířat.

MVDr. Blanka Řehořková