Prázdniny už se přehouply do své druhé poloviny. Stále se můžeme těšit z teplých, někdy až dost horkých, letních dnů. I když někdy se střídají s dny chladnějšími, je to hodně „na houpačce“. K tomu odpočinek, dovolená, teplé večery, posezení s přáteli třeba u ohně, koupání, výlety, dovolené a procházky… i se zvířaty.
Červenají a dozrávají různé sladké plody, maliny, osružiny rybíz, borůvky a také začíná hojná úroda na zahrádkách, takové to období, kdy nevíme, co dřív. Saláty? Zavařování? Zmrazení? Uskladnění či dobrá letní polévka?? Cukety, rajčata, okurky, fazolky atd.
Stále ještě vládne element ohně, který bude postupně přecházet do elementu země. Červená až rudá barva, vášnivé emoce a temperament se postupně zklidňují a přecházejí do barvy oranžové a žluté, které jsou spojené s emocemi poklidu, harmonie a rovnováhy jak těla, tak psychiky a duše.
Stejně tak jako v červenci, i v měsíci srpnu není nejohroženější jeden orgán, ale celý systém a tím je TERMOREGULACE TĚLA.
Každý teplokrevný živý tvor, savec, pták, člověk, má stálou tělesnou teplotu. Při změření se teplota pohybuje v určitém rozmezí, např. u psů 37,5 – 39 °C, u koček 38 – 39,5 °C, u ptáků více. Tělesná teplota během dne mírně kolísá a to jak v závislosti na denní době, tak i na vnějších teplotních vlivech.
Udržuje se však v daném rozmezí a při něm správně fungují děje jako je látková výměna a enzymatické reakce. Tělesná teplota je dána výsledkem mezi příjmem, produkcí a výdejem tepla. Rovnováhu mezi těmito ději zajišťuje termoregulace.
Regulačním centrem termoregulace je hypotalamus, v němž jsou vyhodnocovány signály z termoreceptorů. Na základě toho je kontrolována produkce a výdej tepla organismem.
Jádro těla teplokrevného zvířete má i v případě velkých výkyvů okolních teplot stálou, minimálně se měnící teplotu. Oproti tomu periferní části těla – končetiny, uši, kůže, částečně přizpůsobují svou teplotu okolí a tím zabraňují velkým ztrátám tepla.
Problémy termoregulace mohou být jak vnitřní (nadbytek či nedostatečnost = onemocnění těla), tak i vnější (teplo, chlad, fyzická aktivita).
Při nadbytku tepla se tělo má tendenci potit a zvíře má snahu se ochladit pitím nebo skočí do studené/chladné vody nebo si lehne na studený podklad a do stínu. Při nedostatku tepla se zvíře třese, schoulí do klubíčka, najde si teplý kout, gauč, deku, jiné zvíře nebo člověka, aby se zahřálo.
Pokud tělesná teplota zvířete klesne pod hranici daného fyziologického rozmezí, je zvíře podchlazené, vyčerpané. Pokud naopak jeho teplota je nad horní mezí, jedná se o přehřátí, vlivem vnějších vysokých teplot, nebo o horečku v případě onemocnění.
Co se týče přímo měsíce srpna, na jeho začátku se více tělo přehřívá a na konci měsíce nám už může být naopak zima. Jak tedy poznáme, že s vaším zvířetem není něco úplně v pořádku?
Obecně by se dalo říct, že vidíte, že se chová zvláštně, jinak, není ve své kůži. Zalézá si do pelíšku nebo do koutů, netěší se na procházku, nepřijde k vám, aby vás vítalo, přišlo si pro jídlo, pamlskem, pohladit se, chová se zvláštně, tak jak ho neznáte.
Pozor na přehřátí, úžeh, úpal, u psů na poranění tlapek na horkém rozpáleném podkladu, nenechávejte zvířata v autě, ani s pootevřeným okýnkem.
Zajistěte vašemu zvířeti dostatek čisté čerstvé chladné vody, ne však ledové.
A v případě, že vašemu zvířeti opravdu není dobře, navštivte veterináře.
Co se týče psychosomatických souvislostí s majitelem zvířete: Častý pocit zimy, chladu vede k zamyšlení, že nám v životě chybí radost, příjemné situace a osoby. Je potřeba si začít více věřit a věřit svým emocím, které nás přirozeně navádějí po naší cestě. Zvíře vám v tom může být zrcadlem, pokud u něj máte pocit časté zimy a zimomřivosti.
Pokud u sebe nebo u svého zvířete naopak sledujete časté pocení, neustále zvýšenou teplou a horkost v těle – zastavte se. Nadechněte se a veškeré emoce hněvu, vzteku, zlosti a napětí vydechněte. Netlačte tak na pilu životních událostí, naučte se nechávat všemu volný průběh, radujte se z maličkostí a každodenních „obyčejných“ zážitků a buďte ve vnitřním klidu.
„Tvůj tlak je závislý na tvých náladách. Pokud se budeš hodně rozčilovat, tvůj tlak bude stoupat, naopak pokud budeš příliš laxní, tvůj tlak se bude snižovat. Je dobré ve všem v životě najít rovnováhu. Někdy se rozčiluji zbytečně a když nechám věcem volný průběh, udělám větší kus práce, než když se rozčiluji a snažím se za každou cenu řešit.
V takových případech je zapotřebí vždy řešit jen podstatné věci, a těch je v tvém životě málo, neboť se snažíš zabývat maličkostmi a zbytečně nad nimi trávíš více času, než bys mohl věnovat sám sobě.
Na zklidnění vysokého krevního tlaku pomáhají vycházky do přírody, zklidnění v koupeli vlažné vody.
Nízký tlak naopak potřebuje rozpohybovat energii v těle. Mít se k činu a nestavit se k problémům zády a občas si i zanadávat.
Lidem s vysokým krevním tlakem budou prospívat hory, neboť trávili své minulé životy v horách a budou spíše horkokrevnější. Jejich oči budou mít modrou nebo jinou barvu a jejich končetiny budou teplé. Lidem s nízkým krevním tlakem bude prospívat moře, neboť jejich minulé životy se vztahují k jižní části naší planety, k teplu, a proto budou spíše zimomřivější a budou mít povícero hnědé oči a studené končetiny.“
„Moje pocity jsou správné a vždy jednám tak, jak cítím. Necítím se vinna a ani neobviňuji ostatní.“
O celém tématu orgánových hodin, jak denních, tak ročních, jsem sestavila eBook Orgánové hodiny.
Pokud budete potřebovat poradit a pomoct, můžete mne určitě kontaktovat do veterinární poradny, mail vetporadna@blankarehorkova.cz.
MVDr. Blanka Řehořková